V současnosti se stále častěji potkáváme s takovou nemilou záležitostí, kterou představuje osobní bankrot. Nynější doba, v níž se zvýšila nezaměstnanost a každá rodina kouká na své peníze, napomáhá i tomu, aby se do nezvratných výšin dostal i počet lidí, kteří nezvládají hradit své splatné dluhy. Nemají šanci zaplatit všelijaké sjednané půjčky a úvěry, které si dříve domluvili s bankovními, ale též i nebankovními, peněžními společnostmi. Téměř většina úvěrových smluv funguje na takovém principu, že k normálnímu smluvnímu úroku se v dobách komplikací se splácením přičítá ještě další poplatek. Hovoříme o tzv. sankčních pokutách a úrocích, jež dlužníka relativně snadno dostávají do dluhové pasti. A co to vlastně znamená taková dluhová past?
Dluhová past
Nejde o nic jiného než o ekonomicko-právní komplikace, které se zpravidla nedají nijak rozumně vyřešit. Praktickým důvodem bývá ekonomická situace daného dlužníka, ten není schopen ze svých příjmů splácet jistinu úvěru, a ačkoliv se velice snaží, daří se mu pouze hradit řádné, popř. sankční úroky. Někdy se může také stát, že jakákoliv schopnost dlužníka splácet vysoké úvěry přestává být reálná. To se může například vztahovat na vysoké úroky v případě kreditních karet. To ale představuje jen pouhý začátek vleknoucích se velkých peněžních potíží, jež dlužníka v brzké době čekají.
Když se bankovní úvěr řádně nesplácí, banka jej automaticky zesplatní a k této neuhrazené jistině připočítá všelijaké dostupné smluvní pokuty a sankční úroky. Poté se určí lhůta, dokdy je dlužník povinen tento navýšený dluh splatit. Komplikace nastává tehdy, kdy dlužník třeba dostane v práci výpověď, a proto nemá dostatek financí na splácení úvěru. Další krok bankovní instituce učiní to, že předá jako věřitel dluh k externímu vymáhání, což se dá označit za jakousi dodatečnou možnost, jak zaplatit už zesplatněný úvěr v individuálně domluvených splátkách.
Předžalobní upomínka a žaloba
Pokud externí vymáhání vypadá jako neúspěšné, přestupuje banka k dalšímu, tedy třetímu kroku, což znamená tzv. předžalobní upomínku. To představuje zcela poslední a jedinečnou možnost, jakou věřitel dlužníkovi dává k tomu, aby uhradil své závazky. Tímhle okamžikem se závazek ještě navyšuje o náklady, které se týkají vymáhání peněz, a to v řádově jednotkách až desítkách tisíc korun českých. A co se stane, když ani teď dlužník nezaplatí? Bohužel v tuhle chvíli přichází žaloba. I tímto krokem se navyšuje současný dluh, tentokrát o soudní výlohy a též právní zastoupení. Advokáti si v tomto případě nechávají zaplatit jak smluvní, tak i mimosmluvní odměny v řádech desítek, ovšem klidně i stovek, až tisíc korun. Během celé doby, kdy se tento problém řeší, nabíhají dlužníkovi žaloby úroky z prodlení, které se určují na základě výše repo sazby. Tuhle sazbu určuje Česká národní banka, značí + 7 procentních bodů.
Exekuční řízení
Po tomhle procesu následuje rozsudek ve prospěch věřitele a následně přichází na řadu návrh na zahájení exekučního řízení. Tohle exekuční řízení se rozhodně ani po novele exekutorského řádu nedá považovat coby levná záležitost. Exekutoři si totiž ke dlužné částce ještě připočítávají své odměny. Navíc odměny pro advokáty a exekutory se ještě mohou navýšit o daň z přidané hodnoty, jež činí 21%. K tomu dojde v situaci, kdy uvedení advokáti nebo exekutoři jsou plátci daně z přidané hodnoty.
Oddlužení ve formě osobního bankrotu
Dlužník se tím dostává do naprosto patového stavu. Pokud nevlastní žádný majetek, tak asi jediné vhodné a především levné řešení, jak se zbavit veškerých závazků, je vyhlášení osobního bankrotu. Ten vychází z Insolvenčního zákona. Podle něj se o platební neschopnost jedná tehdy, pokud má dlužník více věřitelů, dále peněžní závazky delší než 30 dní po lhůtě splatnosti a on nezvládá tyhle dluhy platit. Osobnímu bankrotu se jinak říká oddlužení a dává se přednost sociálnímu postavení dlužníka před jeho ekonomickými závazky a povinností dluh do poslední, jak se lidově říká, kačky uhradit zaplatit. Cílem není pouze umožnit dlužníkovi nový ekonomický začátek, avšak rovněž dovoluje snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kteří se dostali do sociální krize.
Podmínky pro osobní bankrot
Dlužník je pokaždé povinen splnit požadavek, že veškeré přihlášené podmínky do insolvenčního řízení zaplatí, a to do třicetiprocentní výše původního dluhu, a navíc náklady insolvenčního řízení v měsíčních splátkách do pěti roků od účinnosti usnesení o povolení oddlužení. Způsob oddlužení může probíhat jednak zpeněžením majetkové podstaty dlužníka a jednak v podobě klasického splátkového kalendáře. Zrovna tento typ je velice vhodný pro ty, jež nemají žádný majetek a momentálně jsou v těžké peněžní situaci. Mezi jednu z hlavních podmínek pro schválení oddlužení za přispění splátkového kalendáře patří to, aby člověk dostával stálý měsíční příjem ze zaměstnaneckého poměru či z podnikatelské činnosti. Soud též přihlíží na majetkové poměry dlužníka a zejména jeho možnosti, jak by mohl svým závazkům dostát již v režimu oddlužení. Po uplynutí pěti let, kdy dlužník plní včas a řádně všechny povinnosti, řízení tohoto oddlužení končí. Jestliže tedy dlužník splní všechny podmínky, které mu soud oznámí, smí si u soudu podat žádost na osvobození od placení pohledávek vztahujících se k oddlužení, a to v takovém míře, v jaké do tohoto okamžiku nebyly uspokojeny. V takovém případě půjde celkově všechny pohledávky, tedy i o takové, jež se nepřihlásily. Dlužníkovi se tak stornují všechny dlužné částky z předchozí doby až do doby, kdy soud oddlužení schválí. Pokud ale příjmy dlužníka budou pro režim oddlužení nedostatečné, soud vydá rozsudek o konkurzu na dlužníkův majetek.
Povinnosti věřitelů při insolvenčním řízení
Jeden hlavní procedurální úkon, co se týče insolvenčního řízení, může být ve prospěch dlužníka. Mluvíme zde o povinnosti věřitelů v době určené soudem od počátku insolvenčního řízení až do uplynutí času stanovené rozhodnutím o úpadku, kdy se musí podat přihláška splatných pohledávek do řízení. Lhůta pro přihlášení pohledávek nesmí být kratší než třicet dnů, avšak rozhodně nemůže být delší než dní šedesát, tedy dva měsíce. Kdyby věřitel tuto stanovenou dobu promarnil, přišel by o eventuální plnění ze strany dlužníka jak v režimu oddlužení, tak i v případě následného konkurzu. Lze předpokládat, že zhruba v jedné čtvrtině případů věřitelé přihlášky svých pohledávek jednoduše zmeškají. To však neplatí za situace, kdy dlužník nějakým činem poruší podmínky dané soudem v usnesení o oddlužení, či v případě, že by se za nějaký čas přišlo na to, že dlužník podváděl. Poté by se musely všechny pohledávky uhradit v rozsahu, v jakém dosud ještě nebyly uspokojeny. V tomto případě se bude jednat o veškeré pohledávky, tedy i o ty, které nebyly přihlášeny.
Vždy je nejlepší projednat svůj komplikovaný peněžní stav s experty na insolvenci, a až pak provést veškerá nezbytná opatření. Finanční obnos za sepsání takového insolvenčního návrhu prostřednictvím odborníka, který se v oblasti insolvenčního práva orientuje, se pohybuje v rozsahu pěti až deseti tisíci korun dle náročnosti příslušného případu.
